Klienti mají k dispozici:

1) venkovní ohrazená kruhová písková jízdárna s překážkovým materiálem (umístěná mimo dvůr)

2) venkovní ohrazená travnatá obdélníková jízdárna (umístěná mimo dvůr)

3) venkovní neohrazená kruhová písková jízdárna – vhodná i na lonžování nebo výcvik ve volnosti pokročilých koní - průměr cca 40m

4) venkovní ohrazená písková jízdárna 2x – jako picadero nebo čtvercová “kruhovka” – 19mx19m (umístěné ve dvoře) – během dopoledne slouží i jako paddocky pro sportovní nebo nemocné koně

5) vnitřní písková mini jízdárna – 7m x 20m

6) škvárový paddock

7) obrovské plochy travnatých výběhů

8) obrovské vlastní pozemky lesů a luk v okolí statku, které slouží k vyjížďkám do přírody na koních - zejména do Klánovického lesa nebo k procházkám



Zajímavosti:


Xaverov (Praha)

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Xaverov je součást katastrálního území Horní Počernice a městské části Praha 20 v městském obvodě Praha 9. Je osadou (dvorem) poprvé písemně zmíněnou k roku 1779, ve 20. století byl známý velkou drůbežárnou a chovem koní. Xaverovem prochází ulice Ve žlíbku (komunikace silničního typu spojující Běchovice a Horní Počernice), z níž v Xaverově odbočuje ulice Božanovská směrem na Svépravice a Chvaly. Tyto dvě hlavní ulice propojuje ještě místní ulička Václava Špačka.


Historie

V roce 1900 byl Xaverov vískou nedaleko Svépravic poblíž lesa Vidrholce (dnes Klánovický les), náležející do okresu karlínského, s farou a školou v Dolních Počernicích a se 6 domy a se 70 obyvateli českými a 7 německými.

V roce 1943 došlo ke sloučení obcí Chvaly, Svépravice, Čertousy, Xaverov a Horní Počernice v jedinou obec - Horní Počernice.


Chráněná území

Jméno Xaverova se objevuje v názvu přírodní památky (PP) Xaverovský háj na katastrálních územích Běchovice a Dolní Počernice (viz Chráněná území Prahy). Xaverovský háj je součástí Přírodního parku (PřP) Klánovice-Čihadla a vedle něj zahrnuje tento park také PR (přírodní rezervaci) Cyrilov, PR Klánovický les, PP Počernický rybník, PR V Pískovně.

Equinní granulocytární ehrlichióza

Úvod

Equinní granulocytární ehrlichióza (EGE) je onemocnění, které naše hipiatrická praxe donedávna neznala, ale které se v posledních letech začalo objevovat nejenom u nás, ale se zvyšující se četností i v dalších evropských zemích. Pro svou rostoucí celosvětovou prevalenci bývá řazeno mezi tzv. „emerging infections“.Patří do skupiny rickettsiových endemických onemocnění, která jsou významná svým zoonotickým potenciálem. Kromě koně infekce podobnými kmeny postihuje z domácích zvířat také malé přežvýkavce, skot, psy a kočky.

Výskyt

Trvalý výskyt infekce na území naší republiky. Potvrzuje jej ostatně i vysoká séroprevalence proti původci granulocytární ehrlichiózy u volně žijících i domácích přežvýkavců zjištěná v letech 1997 – 2000.

Původce

Původcem EGE je gramnegativní aerobní kokovitá bakterie z řádu Rickettsiales. Je obligátním intracelulárním parazitem s afinitou k hemopoetickým buňkám. Do hostitelských buněk se ehrlichie dostávají tak, že se zachytí na povrchové receptory a nechají se fagocytovat. V endozomech se pak binárně dělí a vytváří charakteristické agregáty – tzv. moruly. Ty jsou v akutní fázi onemocnění dobře identifikovatelné mikroskopicky. Po rozpadu hostitelské buňky se ehrlichie uvolní do prostředí a cyklus se opakuje. Původce granulocytární ehrlichiózy lidí a koní byl nově pojmenován jako Anaplasma phagocytophilum. Přenos EGE je zprostředkován klíšťaty rodu Ixodes. Proto i výskyt pacientů s onemocněním EGE lze v našich podmínkách očekávat v teplejších ročních obdobích, v závislosti na aktivitě vektora. Většina případů diagnostikovaných na Klinice chorob koní VFU Brno časově spadá do období květen – červen, menší část na říjen. Tato období se shodují s obdobím nejvyšší aktivity klíšťat. Přírodní rezervoár equinní ehrlichiózy není znám. Lze předpokládat, že určitou rezervoárovou roli hrají volně žijící přežvýkavci nebo hlodavci, podobně jako u lidského onemocnění.Kůň je pro popisovanou bakterii pravděpodobně náhodným hostitelem a neslouží jako její rezervoár.

Klinické příznaky a laboratorní profil


Inkubační doba equinní ehrlichiózy se u koní pohybuje od 8 do 25 dnů. U mladších věkových kategorií (koně do čtyř let) probíhá onemocnění EGE v mírnější formě. Sérologické studie, experimentální data i naše vlastní zkušenosti poukazují na pravděpodobnost asymptomatické infekce u některých koní. U koní starších čtyř let rychle dochází k rozvoji progresivních klinických příznaků. Jedná se zejména o febrilii (až 41,3 °C), apatii, inapetenci, někdy provázené otoky končetin, ikterem, vznikem petechií, ataxií a neochotou k pohybu. V terénní praxi bychom na ehrlichiózu měli myslet u všech případů horečnatého onemocnění bez orgánového nálezu, nereagujícího na podávání penicilinu a antipyretik. Sekundárně dochází u onemocnění EGE k vzestupu tepové frekvence. Celkový průběh neléčeného onemocnění EGE se pohybuje od 3 do 16 dní. Pokud nedojde k výskytu komplikací, onemocnění equinní granulocytární ehrlichiózou má benigní průběh a většina koní je schopna spontánního vyléčení. U březích klisen nedochází k potratům. Zcela výjimečně může u imunosuprimovaných jedinců dojít k vzniku fatálních komplikací zahrnujících zejména vznik traumat při výskytu ataxie a výskyt sekundární infekce. Do diferenciální diagnostiky EGE lze zařadit virové infekce (mj. equinní virovou arteritidu, infekční anémii koní a encefalitidu), imunitně zprostředkovanou vaskulitidu (morbus maculosus) a jaterní onemocnění. Vyloučit je nutno i febrilní orgánová onemocnění, jako je peritonitida a pleuritida. Inapetence a neochota k pohybu v počáteční fázi EGE bývá někdy interpretována jako kolikové onemocnění.

Diagnostika, terapie a prognóza

Diagnostika EGE je založena na posouzení anamnézy (možná expozice vektorům), rozvoji typických klinických příznaků a zejména na přímém mikroskopickém průkazu patogena, který je ekonomicky nenáročný a diagnosticky velmi cenný. Lékem volby při onemocnění equinní granulocytární ehrlichiózou je oxytetracyclin v dávce 7 mg/kg ž. hm. i. v. 1x denně po dobu 5 – 7 dní. Klinické zlepšení, zejména ústup febrilie lze očekávat do 12 hodin od začátku terapie. Pokud nedojde ke klinickému zlepšení stavu pacienta do 24 hodin, je nutno hledat jinou příčinu onemocnění. U léčených koní dochází k ústupu ataxie do 2 – 3 dnů. Neléčení koně se uzdraví do dvou až tří týdnů od nástupu klinických příznaků, nicméně doba rekonvalescence se prodlužuje. Vzhledem k možnému výraznému úbytku hmotnosti v důsledku částečné anorexie a febrilie a pomalému ústupu ataxie může rekonvalescence trvat až několik týdnů. Při závažné alteraci zdravotního stavu je vhodná podpůrná infuzní terapie a ochrana pacientů s ataxií proti zranění. Prognóza u naprosté většiny pacientů je velmi dobrá. Momentálně není dostupná vhodná vakcína k prevenci tohoto onemocnění. Ochrana před EGE se odvíjí od zamezení expozice klíšťatům, případně použití vhodných repelentů a insekticidů.

Zdroj: výtah ze článku MVDr.Bezděkové B., Jahna P., Zemana P. Equinní granulocytární ehrlichióza – málo známé onemocnění s rostoucím významem. Veterinářství 2006;56:166-169. Publikováno na www.vetweb.cz